POHLED DO (NE)DALEKÉ HISTORIE: JAK SE MĚNILY BANKOVNÍ SLUŽBY

Třicet let finanční svobody, aneb jak se měnily bankovní služby

Společenské změny po roce 1989 znamenaly i zásadní změny pro oblast osobních financí. Sporožiro, vkladní knížky nebo bony začaly pomalu, ale jistě, nahrazovat tehdy zcela nové produkty, které už dnes považujeme za samozřejmost. Podívejte se na několik příkladů, jaké možnosti se otevíraly běžným spotřebitelům v 90. letech.

Pro období před rokem 1989 byl typický monopolní způsob poskytování služeb. Dobrým příkladem je bankovnictví, kdy v tehdejším Československu fungovalo pět bank, nicméně služby běžným občanům poskytovala téměř výhradně Česká státní spořitelna, devizové platby pak řešila Živnostenská banka. Ta vedla tuzexová konta, kde si mohli jejich majitelé směnit valuty za známé bony, za něž se nakupovalo zahraniční zboží v prodejnách Tuzex.

Nabídka bankovních služeb byla o poznání méně pestrá než dnes. Hlavními produkty České státní spořitelny byly vkladní knížky. Těch bylo několik druhů, za základní typ můžeme považovat knížky bez výpovědní lhůty s ročním úrokem dvě procenta, což byla obdoba dnešního běžného či spořicího účtu. Vybírat a vkládat na ně peníze bylo možné ale pouze na pobočkách, které konkrétní knížky vydaly. Vybírat peníze na jiných úřadovnách umožňovaly cestovní vkladní knížky.

Kdo věřil na štěstí, mohl si zvolit výherní vkladní knížku, která sice nenesla žádný úrok, ale nabízela určitou šanci vyhrát ve slosování finanční prémii. Vyšší úrok naopak nabízely vkladní knížky s výpovědní lhůtou, například při lhůtě jednoho roku se peníze zhodnotily o čtyři procenta.

Jako inspirace od „soudruhů z NDR“ přišly v 70. letech také sporožirové účtu. Byly úročeny dvěma procenty ročně a vedle hotovostních operací umožňovaly placení jednorázovými či trvalými příkazy. Na konci roku 1988 existovalo již 1,5 milionu sporožirových účtů a k témuž datu na nich bylo uloženo 7,5 miliardy Kčs.

Bankomat – novinka s dvacetiletým zpožděním

Žhavou novinku – platební kartu – představila Živnostenská banka v roce 1988, prvních 1 000 kusů obdrželi zaměstnanci banky. Jen pár měsíců na to zprovoznila v roce 1989 na Václavském náměstí první bankomat Česká státní spořitelna, tehdy se mu ale říkalo peněžní automat. Mimochodem, bylo to přibližně o 20 let později, co se začaly bankomaty běžně vyskytovat v ulicích měst „na Západě“.

Tento bankomat byl offline, veškeré uskutečněné výběry se nahrávaly na disketu a až později se zjišťovalo, zda člověk měl na účtu vůbec dostatek peněz pro výběr. Denní limit byl 1000 korun. První online bankomat zprovoznila až v roce 1992 Komerční banka. Dnes v Česku funguje na 5 500 bankomatů. Platební karty umožňují placení po internetu i bezkontaktní placení, ve kterém Češi patří z hlediska uskutečněných plateb ke světové špičce.

Bankovní vzestup i pád

Zmíněná Komerční banka byla jedním z bankovních ústavů, které začaly po roce 1989 na tehdy ještě československém trhu vznikat. Ke konci roku 1990 bylo v České republice jen 9 komerčních bank, během dvou let se tento počet rapidně zvýšil na 37 a během roku 1994 bylo dokonce 55 bank. Fungování ne každého z bankovních ústavů bylo ale zdravé.

Mezi lety 1994–2003 zkrachovaly tři desítky bank. První byla Banka Bohemia, asi nejznámější je krach Investiční a Poštovní banky z roku 2000. Samostatnou kapitolou byly také krachy několika kampeliček. Největší z nich – Ostravská záložna – padla v roce 1999. Tehdy zpravovala peníze 25 tisíc členů, kteří do ní vložili téměř 3,5 miliardy korun. Kampelička své služby nabízela v 50 pobočkách v Česku. Většina klientů záložny však své vklady zpátky nedostala.

Na bankovní účty se postupně pro případ krachu banky začalo vztahovat povinné pojištění, dnes jsou tak vklady pro běžné spotřebitele pojištěny do výše 100 000 eur, což je přibližně 2,5 milionu korun. Klienti banky tak mají jistotu, že v případě jejího krachu o tyto prostředky, na rozdíl od řady případů v minulosti, nepřijdou.

Hypotéka se sazbou 13 procent

Hypotéky v éře komunismu neexistovaly. Úvěry na pořízení bydlení začaly poskytovat stavební spořitelny v roce 1993. První novodobou hypotéku, po více jak 40leté přestávce, mohli občané ČR získat až od října 1995. Jako první získala licenci na vydávání hypotečních zástavních listů Českomoravská hypoteční banka (dnes Hypoteční banka). Kvůli tehdejšímu stavu ekonomiky byla v tomto roce průměrná poskytovaná úroková sazba dnes těžko uvěřitelných 13 procent.

Dnes se úroková sazba u hypoték na českém trhu pohybuje okolo 6-ti procent. Při historickém srovnání je otázkou, zda v kontextu se současnou inflací je to moc nebo málo….. zájem o hypotéky ale začal v posledních měsících na českém trhu opadat. Příčinou je i zpřísnění regulace, což ve výsledku znamená, že na případnou hypotéku dosáhne méně žadatelů.